neděle 9. prosince 2012

Metodika 20 km finiše

Na Pražské stovce (která letos měřila 122 km) jsme s bráchou od 70. kiláku bojovali s Maďarem a Litevcem. Kluci byli rychlejší do kopce, z kopce i po rovině. Měli ale takovej divnej zvyk, se na kontrolách zastavovat.Třeba na minutku dvě, ale i to stačilo, abychom je zase docvakli a museli se s nima zase rvát. Na 102 km byla kontrola s občerstvovačkou v hospodě v Klínci. Vsadili jsme na to, že kluci si dopřejí občerstvení, my jim trošku cukneme a při troše štěstí to udržíme až do cíle. Člověk je hrozně soutěživý tvor...

První půlka P100

Půl kiláku před kontrolou si nenápadně dáváme šlehu a gelík a domlouváme se, že si v hospodě sundáme bundu, aby to vypadalo, že si taky dáchneme. V hospodě U Krbu je příjemné teplo, dáváme pořadatelům průkazku, sundáváme si batohy a bundy a závidíme chlapcům, jak si objednávají gulášovku. Protože mi si říkáme jen o malou Colu v petce a padáme pryč. Chemie začíná fungovat a dalších 8 km letíme kopec nekopec, Nazaret neNazaret (účastnící P100 vědí). V seběhu do Zbraslavi ale už stimulanti nepomáhají, ztvrdlá stehna bolí při každém dopadu. Už je to jenom o hlavě, o ničém jiném. Hrozný, když se tahle prázná fráze začíná naplňovat. Jako běžci už opravdu nepůsobíme, dokonce mám pocit, že se nám jedna holčička na procházce s maminkou smála.

Druhá půlka P100

Věříme, že když vylezeme kopec z Březanskýho údolí na Šance a pod sebou kluky neuvidíme, tak už to udržíme. Jenže v údolí vidíme Vaška Krále... Maďar s Litevcem jsou rázem zapomenuti, z lovené zvěře se stáváme lovci. Jdeme po něm. Po 4 km ho máme, jsme (nebo aspoň já jo) úplně na plech, ale děláme, jak jsme na tom dobře a rokli za kontrolou přebíháme jakoby nic. Vašek nás nechává jít. Pro jistotu držíme tempo, ale spíše proto, abychom už byli v cíli a mohli si dát nohy nahoru. Bohužel potkáváme nějakého rekre běžce, který nám hlásí, že další lovnou máme 300 metrů před sebou. Tak to jsme slyšet ani nechtěli. Ještě to zkoušíme, ale když soupeře nevidíme ani ve svahu v Modřanské rokli, je nám jasný, že nám pláchne. Škoda, tahle lovná byla bronzová. Za rok už to na P100 snad cinkne.

Gratulace Honzovi Zemaníkovi a Jakubovi Hřídelovi za to jakou dardu nám dali a Zbyňkovi Cyprovi, že i když se mu na 50 km už moc nechtělo, tak to před náma stejně došmajdal.

---
Maďar Márton Dániel 
Byl to děsnej borec. Chodil rozcapeně jak Chaplin, boty měl snad 48 a jediný, co si vzal na 122 km dlouhej závod při -10°C byla pet púllitrovka, vytahaný elesťáky, slabounkou mikinu Saucony s kapucí a kapcičkou na zádech, kde měl veškerý jídlo (maximálně tak kousek uheráku s langošem). Hrozně na to měl, ale protože neměl ani mapu ani GPS (jen popis trati), tak musel běžet s tím Litevcem, kterej v půlce závodu aspoň vyškemral na pořadatelích mapu. Respekt! 
Za fotku děkuji fanouškům Pražsé stovky na Facebooku

1 komentář:

  1. Vrabec: pri sledovani jachet v Riu http://www.extremesailingseries.com/news jsem si na Vas vzpomnel. Pro me jste mnohem vetsi machri:), Velka gratulace, pomerne dlouhej finis :)! Zdar

    OdpovědětSmazat