pondělí 13. listopadu 2017

Lepší 2 ‰ pod kůží než 4 křížky na krku

To se tak stane, že se klacky po 12 letech vrátily na Velkundu. A bylo to vystřízlivění. Doslova.

Velká kunratická 2017

Zatímco dříve jsme to s ostatními zdivočilými chlapci běhali po propařené Turmanovsko-Svormanské noci, letos jsem zbaběle běžel po jednom večerním lahváči na uklidněnou. A výsledek podle toho vypadal. Bez šťávičky nejhůře za všechny 4 zteče Hrádku. Lépe jsem to běžel i jako 17letý Tretrák.

Beťák letos po doběhu přišel s teorií, že se každý rok zhoršuje o 10 vteřin. Když tenhle pozvolný pád ke dnu přijmu, dorazím při 100. ročníku přes tři kopce a tři potoky za 16:07.

Leda že bychom zase začali trošku kalit, co?

Svorman 2002
P. S. Omlouvám se Blouďasovi, že čas lehce přes 16 minut přirovnávám k pádu ke dnu. Jeho atletické schopnosti jsou samozřejmě stále fenomenální!


neděle 19. března 2017

Klacky perfektně připravené na sezónu 2017, reprezentace nikoli.

Sezóna 2017 na krku, objemy po zimní přípravě naplněny. Tedy jak u koho. Zatímco klacky.cz mohou být se svými výkony na počátku roku spokojeny, reprezentace v adventure závodění se nepředvedla. Její výkony jsou malátné jak Příbram. A znáte ten vtip.

Prodavačka v příbramské Bille k zákazníkovi: Body sbíráte?
Zákazník: Smutný pohled.

První konfrontace přišla na K70, kde se do ambiciózního týmu TJ Packa Praha B vecpal Kurcák, který naprosto nepochopil svoji úlohu a tahal čelo družstva. Kdo to kdy viděl! Tým tak nemohl dopadnout lépe než 15. To my jsme s Mirkem moc dobře věděli, jaká role nám v družstvu Zdravotníku náleží, z pozice stoperů organizovali hru před námi a desítka nebyl žádný problém.



Z adventurových závodníků podal slušný výkon jen neprávem podceňovaný Hvězdář (9. místo). Z toho jediného jde před začátkem sezóny strach.


Slušně ještě zaletěl Duk...




O týden později mohli reprezentanti napravit pokleslý dojem na legendárním klání Brutus Extreme Orienteering. Kurcák zde již správně přijal svoji úlohu a dle pravidla, že tým má být na dohled/doslech, halekal povely na Báru z uctivé vzdálenosti. A hned to přineslo zlepšení.


A sem... Sem jsem vůbec nemusel, navigoval jsem z tohohle kopečku..

Za to naše nejlepší AR dvojice... V sobotu doběhli moc pozdě, v neděli zase brzy a na třetí místa tihle kluci zvyklí nejsou...

Fotka divná... Ale Jardovi prý odešla stehna.

My jsme nestačili na Sádla s Koťasem, asi jsme se moc kochali, protože jinak jsme byli výrazně lepší. V sobotu jsme cupitali 51 km a v neděli 37. A hned běžecký součet od začátku roku vypadá lépe.