Lepší 2 ‰ pod kůží než 4 křížky na krku

To se tak stane, že se klacky po 12 letech vrátily na Velkundu. A bylo to vystřízlivění. Doslova.

Velká kunratická 2017

Zatímco dříve jsme to s ostatními zdivočilými chlapci běhali po propařené Turmanovsko-Svormanské noci, letos jsem zbaběle běžel po jednom večerním lahváči na uklidněnou. A výsledek podle toho vypadal. Bez šťávičky nejhůře za všechny 4 zteče Hrádku. Lépe jsem to běžel i jako 17letý Tretrák.

Beťák letos po doběhu přišel s teorií, že se každý rok zhoršuje o 10 vteřin. Když tenhle pozvolný pád ke dnu přijmu, dorazím při 100. ročníku přes tři kopce a tři potoky za 16:07.

Leda že bychom zase začali trošku kalit, co?

Svorman 2002

P. S. Omlouvám se Blouďasovi, že čas lehce přes 16 minut přirovnávám k pádu ke dnu. Jeho atletické schopnosti jsou samozřejmě stále fenomenální!

Klacky perfektně připravené na sezónu 2017, reprezentace nikoli.

Sezóna 2017 na krku, objemy po zimní přípravě naplněny. Tedy jak u koho. Zatímco klacky.cz mohou být se svými výkony na počátku roku spokojeny, reprezentace v adventure závodění se nepředvedla. Její výkony jsou malátné jak Příbram. A znáte ten vtip.

Prodavačka v příbramské Bille k zákazníkovi: Body sbíráte?

Zákazník: Smutný pohled.

První konfrontace přišla na K70, kde se do ambiciózního týmu TJ Packa Praha B vecpal Kurcák, který naprosto nepochopil svoji úlohu a tahal čelo družstva. Kdo to kdy viděl! Tým tak nemohl dopadnout lépe než 15. To my jsme s Mirkem moc dobře věděli, jaká role nám v družstvu Zdravotníku náleží, z pozice stoperů organizovali hru před námi a desítka nebyl žádný problém.

Z adventurových závodníků podal slušný výkon jen neprávem podceňovaný Hvězdář (9. místo). Z toho jediného jde před začátkem sezóny strach.

Slušně ještě zaletěl Duk...

O týden později mohli reprezentanti napravit pokleslý dojem na legendárním klání Brutus Extreme Orienteering. Kurcák zde již správně přijal svoji úlohu a dle pravidla, že tým má být na dohled/doslech, halekal povely na Báru z uctivé vzdálenosti. A hned to přineslo zlepšení.

A sem... Sem jsem vůbec nemusel, navigoval jsem z tohohle kopečku..

Zato naše nejlepší AR dvojice... V sobotu doběhli moc pozdě, v neděli zase brzy a na třetí místa tihle kluci zvyklí nejsou...

Fotka divná... Ale Jardovi prý odešla stehna.

My jsme nestačili na Sádla s Koťasem, asi jsme se moc kochali, protože jinak jsme byli výrazně lepší. V sobotu jsme cupitali 51 km a v neděli 37. A hned běžecký součet od začátku roku vypadá lépe.