úterý 26. srpna 2014

Dalších pět zářezů, co mi z hlavy nedostanete.

Možná jsme k letošnímu Adventure Race přistoupili až moc klátivě a lenivě a poprvé nám to v Čechách s Dejnou necinklo. V depech jsme byli jako Gucci paničky a než jsme se na etapy vyparádili, byli bronzoví Rusáci v háji. Čert to vem. Medaile je fajn, ale stejně skončí v krabici. Adventure Race je ale o tom, co ti zůstane v palici a to ti na půdu jen tak někdo neodnese.

A že jsme si toho letos zase do svých palic poslali...

Etapa 3 - Rychlebské stezky
Blesk snad bouchnul přímo do Velryby. To byla mrda, kousek od nás. Zbytek singltracku jedeme v buřině. Na přesunu k superflow přes proudy vody sotva vidíme. Jedeme okolo posedu, na kterém se krčí tři cyklisté. Srabi. Zatínáme drkotající zuby a jedeme dál. Skučení brzd mi budu znít ještě hodně dlouho.


Etapa 4 - Bols kros + trek po lomech
Po bolsu se oblékame jen střídmě, protože na dalších 10 km treku pětkrát poplaveme v lomu. Probíháme podvečerní vesnicí jen v zelených tílkách, Dejna v kalhotkách, zato s cyklohelmama na hlavě. Místní čumí a ja si tenhle obraz budu do smrti pamatovat.



Etapa 5 - bike po nekončící modré
Už to byla poslední kontrola nekonečného bajku. Dlouhý postup po modré cyklostezce, která oblezá kopce nad Horní Lipovou. Pojem cyklostezka v Jeseníchách evidentně neodpovídá tomu pražskému. Střídají se šutry, ďoury, bahno. Máme pocit, že na kontrolu nikdy nedojedeme, či spíše nedotlačíme. Je noc, střídavě za řídítky usínáme. Kdyz jedeme okolo malého přístřešku zastavujeme a namačkaní na sebe usínáme. Klepeme se zimou a křečemi, ale všechno je lepší, než pokračovat dál. Brácha tvrdí, ze jsme spali jen deset minut. V každém případě svítá a my ožíváme. Parádní východ slunce a paprsky rozpouštějící jinovatku jsou dalsi zářez do adventurové paměti.




Etapa 7 - brusle na Dlouhý stráně
A to je na AR asi nejlepší. Že vám pořadatel v rámci závodu umožní (čti donutí) udělat něco, co byste "za střízliva" neudělali. Vždycky když jedu autem Řevnický kopec, tak si vzpomenu na AR 2006, jak jsme ho jeli na bruslích. Letos byly brusle opět podobně šáhlé. Pěkně odspodu podél Desné až nahoru k přehradě do 1353 m n m. Začínali jsme v průtrži mračen. Okolo dolní nádrže se najednou mraky stáhly a vysvitlo slunce. Těsně pod vrcholem ale přišel během půlminuty zase totální chcanec. Už je podvečer a je tu fakt kosa. Dolů do Koutů sbíháme a místo rukavic máme navlečené brusle. Na první pohled zralý na blázinec. Než se tam dostanu, budu si tenhle výjezd určitě pamatovat.




Etapa 8 - trek přes Keprník
Najednou padlo něco, přes co bylo vidět max pět metrů. Tma to nebyla, ta už padla dávno a na tu jsme si posvítili. Tohle byla Jesenická mlha a svítit do ní, bylo ještě horší. Jak pašeráci křižujeme horskou louku a doufáme, že nás buzola dovede k Hášově lovecké chatě. Když ji s menším kufrem nacházíme, spouští se za odměnu další vydatná sprška, která se rychle mění v regulérní průtrž. Ideální počasí na postup přes Vozku a Keprník. Místo pěšiny je rázem potok a na Keprníku do toho slušně buší vichr. Fakt jsem rád, že jsme tady společně a tenhle přechod si určitě vybavím i v osmdesáti, když si dám Šerák.

http://www.adventurerace.cz/2014/live.php
 
Váňo, Fotře, Jirko, Bolsi, Hanko, Smoldo, Kubo, Péťo prostě všichni pořadatelé hrozný díky! Děláte nám život nezapomenutelnej!!!
 
Aktualizace:
Jak nás osvěžoval déšť při stoupání na Dlouhé stráně by ČT 24.
 
http://www.ceskatelevize.cz/sport/ostatni/283990-skoncil-extremni-adventure-race-nejlepsi-nespali-54-hodin/
 
 

1 komentář: