pondělí 8. srpna 2011

Na to brodění jsme se asi měli zeptat

Icebug 24 - už jsme tenhle závod měli s Ludvikem na mušce pár let. Ale před dvěma lety jsme své rogaingové choutky ukojili na ME ve finském Ylläs, takže do Hemavanu ve Větrných horách jsme se jeli zníčit až letos.

Hned po příjezdu se nám dostávalo od pořadatelů nadstandardní péče, protože od kluků z východu nemohli očekávat nic dobrého. Minimálně počítali, že se někde přizabijeme, nebudeme pojištění (což byla pravda) a ještě někde něco zestátníme. Takže když ředitel závodu Björn Rydvall (mimojiné kapitán věhlasného adventurového týmu Silva Gerber) viděl, jak do mapy plánujeme postupy, nenápadně se přitočil a že prý bude fér, když nám prozradí některá úskalí. Podle mě to ale byl jenom trik jak zkontrolovat, že si neplánujeme postupy přes ty 300 metrový srázy. Když se uklidnil, popřál nám good luck a šel si po svých. My taky a lupli pár plechovek na minerály a odvahu. Škoda jen že se Björn (mimochodem víte že to norsky znamená medvěd?) nepodíval i na jih mapy do nížiny, kde jsme si naplánovali menší brodění...

Start je až ve dvě odpoledne, takže máme ráno fůru času na proflákání, abychom pak zase nic nestíhali. Na rozpravě tak ještě žereme těstárny a do busu směr start dorážíme poslední a bez čísel, za to oproti ostatním se slušně velkými batohy, i když povinný spacák jsme dost zdatně zkomprimovali průhlednou lepící páskou, že by Sir Joseph čuměl.

Na startu je pohodička, očumujem soupeře (a soupeřky pochopitelně) a Ludva si kráti čas hledáním flašky, kterou zapomněl v busu. Pořadatelé s tím ale asi počítali, takže ji mají u sebe a Ludva tak nebude muset být 24 hodin na suchu.

Na mapový start se má podle pokynů běžet za gorillou. Moc to nechápeme, ale radši děláme jako že jasný, vždyť jsme borečci. Nakonec se jen nějaký pořadatel oblíknul do kostýmu gorily a na hlavu si dal kameru.

 Hned od startu za to berou kluci ze Silvy. My děláme jako že nic a cupitáme uctivě opodál. Protože první kaňonek jsme překrosili trošku líp, jsme asi po půl hodině zase s nimi, což je asi znervóznělo a nasadili do kopce jakoby by už byla závíračka. Necháváme je být a raději se věnujeme okolí.

 Dvojka pod námi v údolí, trojka vlevo na kopci a když budou ráno síly, tak sedmnáctka vlevo na kopci.

Na trojku to byl kurevskej kopec, ale kontrola nádherná.

Bylo krásně, a tak někdy byla navigace docela easy. Stačilo se rozhlédnout...

Asi po deseti hodinách závodu opět potkáváme hochy od Silvy. Jak se nám pak svěřili v cíli, mysleli si, že nás doběhli a že máme stejně bodů jako oni. Jenže my jsme cestou strategicky dvě málo bodované kontroly vynechali, takže když oni začali zase hnát jako šílení, šli jsme si dát pivko. Sakra bodlo!

Že to nebude potůček, s tím jsme počítali, ale že to bude jak Berounka u Rozvědčíka, to nás trochu překvapilo. Nakonec i na pár prsíček došlo. Sorry za kvalitu, ale i když byla skoro polární noc, moc světla si foťák nevzal.
 Taková tma nebyla, jenom jsem zkoušel umění. Romantika, co? Chvilku předtím se Ludva poblil z Powerbarky.
Našimi velkými soupeři byli Rusáci z Omegy. Na podzim nám s bráchou vyfoukli prize money na Ukrajině, tak jsem na ně měl dost zálusk. Když nám ráno na občerstvení řekli, že jsou 20 minut před námi, zrychlili jsme indiána a brzy je měli na dohled. Chlapci o nás ale nevěděli, takže jsme krásně v přímém přenosu viděli, jak fixklujou a na kontroly nechodí ve dvou. Takže jsme si je blejskli, na dalším postupu docvakli a ve výšlapu na předposlední kontrolu jim pohrdavě ukázali záda, šmejdům! (pro důkaz klikni)
Závěr už jsme prokalili.

Nakonec jsme si za nějakých 110 naklopítaných kilometrů a 4200 vyšplhaných metrů stoupli na druhý nejvyšší stupínek. Björn nás pochválil a odměnil lampama Silva. 
Btw. nechcete někdo Silvu Alpha 2? Ludvik si svítí Hongkongem, já mám Lupinu.

8 komentářů:

  1. Stepane, na to svetlo se juknu, ale staci mi neco na F1, kde cupitam za holkama...jinak slusnej vykon, jsi dobrej Spartanek!klokan

    OdpovědětVymazat
  2. ten domecek v tom kamenýnm moři jsme myslím měli taky jako kontrolu, hledali jsme ho ale trochu v mlze. jinak tedy úcta a díky za clanek
    Krizak

    OdpovědětVymazat
  3. V mlze to asi muselo být jiný kafe. Ten domeček je SV od Hemavanu. Bylo tam krásně, to muselo bejt AR jak víno.

    OdpovědětVymazat
  4. Velká gratulace! A mapa by nebyla?

    OdpovědětVymazat
  5. Díky. Mapa bude, ale papírovou jsme nechal u Štěpiho na gruntu a elektro ještě Björn nepověsil. Lenoch.

    OdpovědětVymazat
  6. Kolik by si za to světlo chtěl? Že bych do nákupního košíku k astře přidal ještě silvu?

    OdpovědětVymazat
  7. Jo byl jsem u Čundrse a Astra je ve výborném stavu, jako nová. Ještě trochu naleštit....

    OdpovědětVymazat
  8. A jak každý dobře ví, leštění je nejdůležitější!

    OdpovědětVymazat